„Prosímvás“ se nepíše dohromady, ale budiž; máte to jako přímou řeč, tady bychom to mohli obhájit třeba snahou o vyjádření kadence mluvy citované dámy. Ale slovo „požívat“ znamená mj. také jíst (něco), ale i užívat (něčeho). Buď tam máte špatně pád, nebo to slovo, a to nehovořím o kontextu. Slovo demokracie se ale opravdu nejí, nepožívá – aspoň ne tady; jak v Rusku – nevím.

Dále namátkou:
„Myslím, že mi sami můžeme mluvit o štěstí.“ – To jste mislel vážně?

Taky bych doporučil zkontrolovat interpunkci. Jako filosof si jistě vzpomenete na příklad, kdy pozice čárky ve větě, pronesené panovníkem, rozhoduje o životě a smrti zajatcově.

I já jsem kdysi komentáře, podobné tomuto, psával v úzkostné naději, že to někomu pomůže – tento povahový rys máme společný. Ale novináři, učitelé a filosofové, kteří byli líní svůj písemný projev kultivovat, tu mou naději neodvolatelně zašlapali do prachu světa.

Nepomůže to nikomu.

Nepřehlédl jste, že ke každodenní realitě patří i jazyk, kterým se vyjadřujete? Zanechte studia a požádejte pana otce, aby vám koupil flašinet.